Atopický ekzém

Ato­pic­ký ekzém (někdy nazý­va­ný též ato­pic­ká der­ma­ti­ti­da, endo­gen­ní či kon­sti­tuč­ní ekzém), je vlast­ně kož­ní zánět, pře­váž­ně aler­gic­ké­ho půvo­du. Ten­to chro­nic­ký a svě­di­vý zánět může být totiž způ­so­ben nejen aler­gic­ky, ale i nea­ler­gic­ky, např. suchos­tí a podráž­dě­ním kůže. U něko­ho pře­va­žu­je jed­na, u jiné­ho zase dru­há slož­ka. Roz­hod­ně není pře­nos­ný, infekč­ní. Název pochá­zí z řečti­ny ato­pos a vyja­dřu­je něco, co nefun­gu­je správ­ně, tedy něco aty­pic­ké­ho. U ato­pic­ké­ho ekzé­mu jsou sku­teč­něod­chyl­ky – imu­nit­ní, kož­ní i ner­vo­vé. Je to vel­mi čas­té one­moc­ně­ní na celém svě­tě a stá­le ho při­bý­vá. Posti­hu­je ve střed­ní Evro­pě asi 15–20% lidí, což pla­tí i pro ČR. Výskyt stou­pá díky změ­nám domá­cí­ho, pra­cov­ní­ho a obec­ně život­ní­ho pro­stře­dí i život­ní­ho sty­lu. Uplat­ňu­je se pře­va­ha poby­tu ve měs­tech, v uza­vře­ných pro­sto­rách, změ­ny stra­vo­vá­ní, bar­vi­va a jiná adi­ti­va v potra­vě, niž­ší pro­mo­ře­nost infek­ce­mi, industri­a­li­za­ce, che­mi­za­ce, auto­mo­bi­lis­mus, vět­ší výskyt pylů ple­ve­lů na neu­dr­žo­va­ných trav­na­tých plo­chách, praš­nost, roz­to­či a plís­ně v bytech, atd. Čas­to se s ato­pic­kým ekzé­mem vysky­tu­jí i dal­ší aler­gie, jako jsou sen­ná rýma, ast­ma, aler­gic­ké záně­ty spo­ji­vek, dutin, zaží­va­cí­ho ústro­jí, dále kopřiv­ky, migrény.

Jaká je příčina

Přes­né pří­či­ny dosud nezná­me – v zása­dě je to odchyl­ná reak­ce Vaše­ho těla na zevní a vnitř­ní vli­vy. Imu­nit­ní odchyl­ky způ­so­bu­jí vznik vyráž­ky po vli­vech, kte­ré u nor­mál­ní­ho jedin­ce nic nevy­vo­la­jí. Kož­ní odchyl­ky jsou dány nedo­sta­teč­nou a odchyl­nou tvor­bou kož­ních tuků, což se pro­je­vu­je suchos­tí kůže, neschop­nos­tí vázat vodu a sní­že­ním ochran­né kož­ní bari­é­ry, což umož­ňu­je prů­nik aler­ge­nů, mik­robů aj. látek. Ner­vo­vé odchyl­ky se pro­je­vu­jí jako zvý­še­ná svě­di­vost, cit­li­vost a dráž­di­vost kůže. Dědič­nost – sklon k ekzé­mu se obvykle dědí, při­čemž v rodi­ně či pří­bu­zen­stvu nemu­sí­te niko­ho s ekzé­mem či aler­gií mít. To, zda se ekzém u Vás obje­ví či ne, zále­ží na půso­be­ní a sou­hře se zevní­mi či vnitř­ní­mi vli­vy, kte­rým říká­me pro­vo­kač­ní fak­to­ry. Ty jsou schop­ny ekzém z kli­do­vé­ho sta­dia „pro­bu­dit“. Pat­ří k nim: dráž­di­vé vli­vy v pra­cov­ním či domá­cím pro­stře­dí, včet­ně čin­nos­tí ve vol­ném čase, aler­ge­ny (roz­to­či, prach, pyl, peří, zví­řa­ta, bak­te­rie, plís­ně, ale i kovy a parfémy), zjev­né či skry­té infek­ce a chro­nic­ké záně­ty. Dále pak psy­chi­ka (stres těles­ný či duševní),potraviny, kli­ma (zhor­šo­vá­ní na pod­zim a na jaře, dále mlhy, smog, chlad či hor­ko) a hor­mo­nál­ní vli­vy (men­stru­a­ce, po poro­du). Po pro­vo­kač­ní vli­vech, zejmé­na zevních, aktiv­ně pát­rej­te a odstra­ňuj­te je! Sklon k ekzé­mu je doži­vot­ní, nelze ho jed­nou pro­vždy vylé­čit, aby se neo­pa­ko­val. Pro­to se vyhý­bej­te výše zmí­ně­ným pro­vo­kač­ním fak­to­rům a o kůži pečuj­te, i když je bez zjev­né­ho ekzému.

Jaké jsou příznaky

Jak ekzém pozná­te ? Není to tak snad­né a někte­ré pří­pa­dy jsou oříš­kem i pro zku­še­né­ho léka­ře. Typic­ké jsou sil­ně svě­di­vé pupín­ky, puchýř­ky. Ale také začer­ve­na­lá, šupí­cí se, ovál­ná ložis­ka, např. na pažích či bér­cích. Ane­bo jen suchá popraska­ná kůže, např. na bříš­kách prs­tů nebo za uši­ma. Ato­pic­ký ekzém má mno­ho podob. Stří­da­jí se obdo­bí zlep­še­ní s obdo­bí­mi zhor­še­ní. Ke sta­no­ve­ní dia­gnó­zy je nej­lé­pe navští­vit odbor­né­ho kož­ní­ho léka­ře-der­ma­to­lo­ga. Ekzém koje­nec­ký se obje­vu­je se v koje­nec­kém věku, obvykle oko­lo 3. měsí­ce. Pupín­ky a puchýř­ky až mokva­vé plo­chy býva­jí na obli­če­ji, krku, tře­cích par­ti­ích rukou a nohou. Vět­ši­nou ustá­vá do škol­ní­ho věku. Pře­tr­vá­vá-li, pak ten­to ekzém dět­ský posti­hu­je mís­ta „ohy­bu“ – loket­ní a záko­len­ní jam­ky, zápěs­tí, nár­ty. Per­spek­ti­va je v zása­dě pří­z­ni­vá, neboť oko­lo puber­ty ekzém u vět­ši­ny pře­chá­zí do kli­do­vé­ho stá­dia bez zjev­né­ho kož­ní­ho posti­že­ní. Ekzém dospě­lých může pře­tr­vá­vat z dět­ství ane­bo vznik­nout až v dospě­los­ti. Před­po­vě­dět, jak se bude one­moc­ně­ní v budouc­nu vyví­jet, není úpl­ně mož­né. Ví se však, že hor­ší prů­běh mívá ten, u koho ekzém vzni­kl v čas­ném koje­nec­kém věku, pro­bí­hal těž­ce i v dět­ství, obje­vi­ly se u něj dýcha­cí aler­gie a má pří­buz­né s alergiemi.

První pomoc

Pokud u Vás pře­va­žu­je suchost kůže, ekzém je jen mír­ný ane­bo než navští­ví­te léka­ře, může­te „pod­půr­nou léčbu“ zvlád­nout i sami pomo­cí vol­ně pro­dej­ných pro­střed­ků. Základ­ní­mi léčeb­ný­mi pro­střed­ky jsou tzv. emo­li­en­cia = pro­ma­zá­va­cí tělo­vá mlé­ka, krémy, mas­ti a kou­pe­lo­vé ole­je. Kůži zvláč­ní, pro­mas­tí, hyd­ra­tu­jí, chrá­ní pro­ti zevním vli­vům. Půso­bí i pre­ven­tiv­ně, pro­to je pou­ží­vej­te jak v obdo­bí „kli­du“, tak jako dopl­něk k ekzé­mo­vým lékům. Také kou­pe­le jsou vhod­né, hlav­ně u dětí. Uni­ver­zál­ně může­te pou­ží­vat léčeb­né kou­pe­lo­vé ole­je, kte­ré mají navíc deter­gent­ní účin­ky, tak­že mají i mycí schop­nos­ti. U dospě­lých je vhod­něj­ší než kou­pel je pří­mo nanést, podob­ně jako teku­té mýdlo, nechat asi 10–15 minut půso­bit a ospr­cho­vat. U akut­něj­ších se pou­ží­va­jí kou­pe­le hyper­man­ga­no­vé, otru­bo­vé, škro­bo­vé, ev. sol­né, bylin­né. Ale o jejich výbě­ru se radě­ji napřed poraď­te s léka­řem. Léčeb­nou kou­pel pro­vá­děj­te maxi­mál­ně 10–15 minut, jinak kůže nabobt­ná­vá a pře­su­šu­je se. Běž­ná hygi­e­na sta­čí spr­cho­vá­ním chlad­něj­ší vodou, a to jen vel­mi krát­ce – oko­lo 3 minut. Pak kůži zleh­ka a šetr­ně osuš­te. V pří­pa­dě léčeb­ných olejů suš­te kůži tak, aby na ni olej zůstal jako film. Do 3 minut pak pro­ma­zej­te nebo nanes­te léčeb­né mas­ti od léka­ře – lépe se vstře­ba­jí. Kou­pe­le i pro­ma­zá­vá­ní sni­žu­jí bak­te­rie na kůži, svě­dě­ní, obno­vu­jí ochran­nou kož­ní bari­é­ru. Při oto­ku či mokvá­ní na malé plo­še (např. obli­čej) může­te pou­žít tzv.odpařující obkla­dy, např. s boro­vou vodou nebo Jarischo­vým roz­to­kem. Stu­de­ný obklad se při­klá­dá jen na něko­lik minut, pak se nechá­vá teku­ti­na s povrchu kůže odpa­řit. A tak­to se něko­li­krát ten­to postup opa­ku­je. Kom­fort­něj­ší je for­ma spre­je, kdy se postři­kem, podob­ně jako rose­ní kvě­tin, apli­ku­jí ter­mál­ní léčeb­né vody. Tím se kůže ochla­zu­je, zmír­ňu­je se zánět i mokvá­ní. Ke zmír­ně­ní záně­tu může­te pou­žít léčeb­né pas­ty. Ale pozor, nejed­ná se o něja­ké zub­ní pas­ty. Výraz pas­ta zna­me­ná, že mast či krém obsa­hu­je práš­ko­vé lát­ky, např. Zin­ko­vá pas­ta obsa­hu­je zinek, Endi­a­ron pas­ta dez­in­fekč­ní pří­sa­du, Pity­ol pas­ta pro­ti­zá­nět­li­vý ich­ta­mol. Pas­ty mají pří­z­ni­vé zklid­ňu­jí­cí účin­ky, ale mohou i pře­su­šo­vat. Pro­to se pou­ží­va­jí jen na ekzé­mo­vá ložis­ka a ne k běž­né­mu pro­ma­zá­vá­ní. Jako obec­né pra­vi­dlo si zapa­ma­tuj­te, že jaký­ko­liv nový, a to i léčeb­ný pro­stře­dek, nikdy napo­pr­vé nedá­vej­te na vět­ší plo­chy, ale napřed pro­veď­te test sná­šen­li­vos­ti. Apli­kuj­te po 3 dny malé množ­ství na malý okrsek kůže (např. před ucho nebo na zápěs­tí). Pokud se neob­je­ví svě­dě­ní či pále­ní, začer­ve­ná­ní, pupín­ky, atp., pak tepr­ve může­te dát na ostat­ní mís­ta. Výše uve­de­né pro­střed­ky jsou vol­ně pro­dej­né v lékár­nách. O jejich výbě­ru se může­te pora­dit s léka­řem, event. s lékár­ní­kem. Nevhod­né jsou ale pro­střed­ky parfé­mo­va­né a buď­te opa­tr­ní i u léči­vých byli­nek a jiných pří­rod­ních pro­duk­tů. Např. heř­má­nek či pro­po­lis vedou čas­to k aler­gii, tak­že kro­mě ato­pic­ké­ho ekzé­mu bys­te si „poří­di­li“ ješ­tě ekzém kon­takt­ní. Pokud Vás kůže či ekzém sil­ně svě­dí ane­bo máte sou­čas­ně sliznič­ní aler­gic­ké potí­že, může­te si v lékár­ně kou­pit „pro­ti­a­ler­gic­ké“ tablet­ky ‑anti­his­ta­mi­ni­ka. To nezna­me­ná, že hodí­te za hla­vu všech­na pre­ven­tiv­ní opat­ře­ní v domně­ní, že ten­to lék aler­gii zablo­ku­je. Roz­hod­ně však reak­ci a zánět při­tlu­mí. Tyto léky půso­bí pře­de­vším pro­ti aler­gic­kým pro­je­vům na sliz­ni­ci (oči, nos, dýcha­cí ces­ty, atp.). Účin­nost pro­tisvě­di­vé­ho půso­be­ní na kůži je u něko­ho vět­ší, u jiné­ho men­ší, pro­to­že uni­ver­zál­ní lék zce­la tlu­mí­cí svě­dě­ní neexistuje.

U lékaře

Kož­ní lékař – der­ma­to­log Vás vyšet­ří a v nejas­ných pří­pa­dech může ode­slat na his­to­lo­gic­ké vyšet­ře­ní, kdy se ode­be­re malý vzo­rek kůže k mik­ro­sko­pic­ké­mu urče­ní. Při pode­zře­ní na vzduš­né či potra­vi­no­vé aler­ge­ny též k aler­go­lo­go­vi, kde kro­mě odbor­né­ho vyšet­ře­ní se pro­vá­dí i kož­ní tes­ty, krev­ní aj. labo­ra­tor­ní vyšet­ře­ní. Také Vás může poslat na „před­vá­dě­ní“ na kož­ní kli­ni­ku, tedy na jakousi kon­sul­ta­ci a pora­du s dal­ší­mi odbor­ní­ky. Základ­ní léč­ba je zevní. Na prv­ním mís­tě jsou to, a ty Vám lékař prav­dě­po­dob­ně pře­de­pí­še, míst­ní kor­ti­ko­i­dy. Jsou to hor­mo­nál­ní pro­střed­ky odvo­ze­né od hor­mo­nů kúry nadled­vin, ve for­mě mas­tí, kré­mů, mlék, roz­to­ků. Mají sil­né pro­ti­zá­nět­li­vé účin­ky a jsou pro léčbu ekzé­mu nepo­stra­da­tel­né, zejmé­na v akut­ních fázích. Není vhod­né je nad­měr­ně uží­vat, ale ani je pro jejich mož­né nežá­dou­cí účin­ky odmí­tat a zatra­co­vat. Od dob jejich zave­de­ní do léč­by před cca 40 lety při­ne­sl výzkum nové, účin­něj­ší i bez­peč­něj­ší pre­pa­rá­ty a také vhod­né postu­py jejich pou­ží­vá­ní. Abys­te tedy vyu­ži­li jejich pří­z­ni­vých účin­ků a při­tom byli ke své kůži šetr­ní (ome­zi­li rizi­ko), řiď­te se násle­du­jí­cí­mi zásadami: 

• pou­ží­vej­te je jen 1x den­ně. Je-li stav akut­ní, lze nára­zo­vě 2x den­ně, obvykle po 3 dny
• po zlep­še­ní, obvykle do týd­ne, postup­ně sni­žuj­te – pou­ží­vej­te je ob 1 den, ob 2 dny, ob 3 dny a tak­to ustu­puj­te až do úpl­né­ho vysa­ze­ní. Tato ústu­po­vá léč­ba se pro­vá­dí pro­to, že po náh­lém vysa­ze­ní léku se ekzém může akti­vo­vat. A cílem je pře­ci sta­bi­li­za­ce stavu
• pokud po počá­teč­ním zlep­še­ní již ekzém dále neu­stu­pu­je, zůstaň­te na inter­va­lu ob 3 dny ane­bo indi­vi­du­ál­ně i del­ším, kte­rý sta­čí udr­žet ekzém pod kon­t­ro­lou = inter­va­lo­vá léčba
• pou­ží­vej­te pou­ze bodo­vi­tě, na posti­že­né par­tie (není urče­no k ploš­né­mu promazávání !)
• pou­ží­vej­te jen nezbyt­ně nut­né množ­ství léku. Sil­něj­ší vrst­va léku nezna­me­ná vět­ší účin­nost, jen vět­ší zátěž pro kůži. Nemá smy­sl je pou­ží­vat dlou­ho­do­bě – nema­jí účin­ky pre­ven­tiv­ní, tj. nemo­hou zabrá­nit opě­tov­né­mu pro­puk­nu­tí ekzému
• při pou­ží­vá­ní na obli­čej, krk, pod­pa­ží, třís­la, geni­tál a obec­ně jem­nou kůži malých dětí, sta­rých lidí a u vel­ké­ho roz­sa­hu buď­te zvláš­tě opatrní
• samo­lé­či­tel­ství, pou­ží­vá­ní kor­ti­ko­id­ních mas­tí od pří­buz­ných, zná­mých, atp. je zásad­ně nevhod­né. Neriskujte

K dal­ším zása­dám, kte­ré jsou hlav­ně v rukou léka­ře, ale měli bys­te o nich vědět, patří:

• sestup­ná léč­ba – v akut­ní fázi se nasa­zu­je na krát­kou dobu sil­něj­ší kor­ti­ko­id a po zklid­ně­ní (cca do 3–5 dnů) se nahra­dí slabším
• pou­ží­vat kor­ti­ko­i­dy jen tako­vé síly, kte­ré sta­čí cho­ro­bu zvlá­dat. Ne silnější

Kro­mě těch­to obec­ných zásad samo­zřej­mě pla­tí, že je tře­ba se řídit rada­mi léka­ře kon­krét­ně pro Vaši oso­bu a Váš aktu­ál­ní stav. K doho­jo­vá­ní a z důvo­dů bez­peč­nos­ti Vám lékař může pře­de­psat ke kor­ti­ko­i­dům ane­bo po jejich vysa­ze­ní pro­střed­ky kla­sic­ké, jako jezin­ko­vá či jiná pas­ta. Pas­ty jsou sice slab­ší, ale nejsou hor­mo­nál­ní. Tyto pas­ty mohou mít růz­né pří­sa­dy, např. kame­nou­hel­ný dehet, ich­ta­mol, dez­in­fekč­ní lát­ky, atp. Půso­bí pro­ti­zá­nět­li­vě a pro­tisvě­di­vě, deh­ty však špi­ní a pách­nou. Lépe sná­še­né jsou „odbar­ve­né“ deh­ty – leu­ko­tar a bílý ich­tha­mol. Do ČR se v tom­to roce dostá­va­jí nové léky, tzv. míst­níimu­no­mo­du­lan­cia, a to v kré­mu a mas­ti. Potla­ču­jí odchyl­né imu­nit­ní reak­ce v kůži. Jsou urče­ny jen pro nej­těž­ší pří­pa­dy, kde obvyk­lá léč­ba selhá­vá nebo je ris­kant­ní. Hodí se k udr­žo­va­cí, dlou­ho­do­bé a pre­ven­tiv­ní léč­bě. Prv­ní měsíc se apli­ku­jí 2x den­ně, pak 1x den­ně s pře­cho­dem na inter­va­lo­vou léčbu. Bude je smět pře­de­psat pou­ze der­ma­to­log nebo aler­go­log. Tam, kde je zapo­tře­bí kůži chrá­nit před zevní­mi vli­vy, škrá­bá­ním či infek­cí, po nane­se­ní léku obva­zuj­te ložis­ka gázou nebo spe­ci­ál­ní­mi pruž­ný­mi obva­zy. Na rukou a těle Vám ten­to účel též obstoj­ně a prak­tič­tě­ji spl­ní při­lé­ha­vé star­ší trič­ko s dlou­hým ruká­vem. Pokud je Váš ekzém spo­je­ný se suchou, tvr­dou kůží, může­te pou­žít tech­ni­ku oklu­ze. Ložis­ko potře­te léčeb­nou mas­tí a pak pře­kry­je­te málo pro­dyš­nou vrst­vou, např. smrš­ťo­va­cí potra­vi­nář­skou folií. Tím se mno­ha­ná­sob­ně zvý­ší vstře­bá­vá­ní léčiv a též i efekt. O tom, zda je pro Váš pří­pad tato tech­ni­ka vhod­ná, se ale poraď­te s ošet­řu­jí­cím léka­řem. Není totiž vhod­ná a ani bez­peč­ná u akut­ních, mokva­jí­cích sta­vů, u dětí, rizi­ko­vých míst, atd. Je-li prů­běh Vaše­ho ekzé­mu navzdo­ry pra­vi­del­né a správ­ně pro­vá­dě­né zevní léč­bě i pre­ven­ci nepří­z­ni­vý, může Vás lékař poslat nasvět­lo­léčbu (foto­te­ra­pie). Jako nej­ú­čin­něj­ší a v ČR dostup­né se ze spek­tra ultra­fia­lo­vé­ho svět­la pou­ží­va­jí UVA záři­če nebo UVB o vlno­vé dél­ce 311 nm. Obvykle se pro­vá­dí 3x týd­ně, po dobu 1–3 měsí­ců, pro dosa­že­ní účin­ku je nezbyt­ná pra­vi­del­nost. Návště­va solárií nebý­vá účin­ná a není z důvo­dů bez­peč­nos­ti ani vhod­ná. Foto­te­ra­pii může­te absol­vo­vat dle vyba­ve­nos­ti buď v nemoc­ni­cí nebo v sta­ci­o­ná­ři, sana­to­riu, léčeb­ném cen­t­ru, což jsou názvy pro „den­ní nemoc­ni­ci“. Svět­lo­léč­ba ale nefun­gu­je uni­ver­zál­ně na kaž­dé­ho – někdo ultra­fia­lo­vé svět­lo nesne­se, při­pa­lu­je se nebo nesná­ší tep­lo a poce­ní a také není vhod­ná v akut­ním sta­diu. Děti před­škol­ní­ho věku by se nemě­ly oza­řo­vat vůbec. Pro­to vhod­nost svět­lo­léč­by posu­zu­je ješ­tě lékař, zod­po­věd­ný a zku­še­ný ve foto­te­ra­pii. A pokud ani vše dosa­vad­ní neve­de ke zvlád­nu­tí a zmír­ně­ní prů­bě­hu (zevní léč­ba, svět­lo­léč­ba či léč­ba v nemoc­ni­ci), může Vám lékař na pře­chod­nou dobu pře­de­psat vnitř­ní léky ‑kor­ti­ko­i­dy nebo­imu­no­mo­du­lan­cia. Vzhle­dem k nežá­dou­cím účin­kům těch­to léků se napřed vždy zva­žu­je, zda oče­ká­va­ný efekt pře­vy­šu­je rizi­ka, kte­rá jsou s jejich uží­vá­ním spo­je­na. Před zahá­je­ním léč­by Vám pro­ve­dou­la­bo­ra­tor­ní vyšet­ře­ní, zda tyto léky vůbec může­te uží­vat. Labo­ra­tor­ní tes­ty se pro­vá­dí i v prů­bě­hu léč­by. Tyto léky musí­te uží­vat přes­ně pod­le poky­nů léka­ře a dochá­zet na pra­vi­del­né lékař­ské a labo­ra­tor­ní kontroly.

Co neovlivníte

Řada fak­to­rů je naštěs­tí, na roz­díl od jiných kož­ních cho­rob, ovliv­ni­tel­ná pre­ven­cí a léč­bou. Nelze však sto­pro­cent­ně zabrá­nit vzni­ku sliznič­ních aler­gií – sen­ná rýma, ast­ma, aler­gic­ké záně­ty spo­ji­vek, aj. To pla­tí i o zabrá­ně­ní pře­tr­vá­vá­ní ekzé­mu do dospě­los­ti. Někte­ré pro­vo­kač­ní fak­to­ry nelze sto­pro­cent­ně vylou­čit (kli­ma, stres), a tudíž nelze zabrá­nit opa­ko­vá­ní či zhor­še­ní ekzé­mu. Obtíž­ně se ovliv­ňu­je svědění.

Co můžete sami

Může­te sku­teč­ně hod­ně, neboť pre­ven­ce před­sta­vu­je nejmé­ně polo­vi­nu úspě­chu léčby.Osobní hygi­e­na a oblé­ká­ní – hygi­e­nu pro­vá­děj­te šetr­ně a čas­to se pro­ma­zá­vej­te, mini­mál­ně 2x den­ně. Efekt i těch nej­kva­lit­něj­ších mas­tí vydr­ží jen půl hodi­ny- apli­kuj­te radě­ji čas­tě­ji, ten­kou vrst­vu, zato pra­vi­del­ně ! Oble­če­ní, ruka­vi­ce a dal­ší doplň­ky nebar­ve­né, hlad­ké a vol­né, poho­dl­né, vzduš­né, odvá­dě­jí­cí pot. Nej­lé­pe bavl­ně­né, event. poly­pro­py­le­no­vé ple­te­ni­ny. Stra­va – vylou­če­te pro­ká­za­né a vypo­zo­ro­va­né potra­vi­no­vé aler­ge­ny, se sna­hou zacho­vá­ní boha­té a pes­t­ré stra­vy. Dodr­žuj­te dosta­teč­ný pří­vod teku­tin. Při zhor­še­ní nepo­ží­vej­te ost­rá a kyse­lá jíd­la, nápo­je a aro­ma­tic­ké ovo­ce; kávu a alko­hol. Dbej­te na pra­vi­del­né vyprazd­ňo­vá­ní. Dopo­ru­ču­jí se i tzv. pro­bi­o­ti­ka – obsa­hu­jí lak­to­ba­ci­ly či bifi­do­bak­te­rie (table­ty, bio-jogur­ty), kte­ré obno­vu­jí při­ro­ze­né osíd­le­ní střev­ní sliz­ni­ce. V těho­ten­ství a při koje­ní se pre­ven­tiv­ně vyhý­bej­te aler­ge­nům, zejmé­na potra­vi­no­vým. Koj­te ale­spoň 6 měsí­ců. Při pře­vá­dě­ní na umě­lou výži­vu pou­ží­vej­te hyd­ro­ly­zo­va­né mléč­né pre­pa­rá­ty. Tuhou stra­vu zavá­děj­te až po 5. měsí­ci věku dítě­te. Kaž­dou novou potra­vi­nu při­dá­vej­te postup­ně, nejdří­ve po 2 týdnech.

Domácnost (domácí prostředí a domácí práce)

• Necho­vej­te domá­cí zví­řa­ta. Aler­ge­ny na zví­ře­cí srs­ti pře­tr­vá­va­jí v bytě až 1 rok! Nej­a­gre­siv­něj­ší jsou aler­ge­ny koček a malých hlo­dav­ců – dél­ka srs­ti nehra­je roli
• Nekuř­te v celém bytě. Vyhně­te se i dráž­di­vým výpa­rům – kam­na, nátě­ro­vé hmo­ty, leš­těn­ky na náby­tek, spre­je. Pra­vi­del­ně a dosta­teč­ně větrejte
• Míst­nos­ti, hlav­ně lož­ni­ce – bez kober­ce, čalou­ně­né­ho nábyt­ku, tapet, záclon, závě­sů, kvě­tin. Drob­né před­mě­ty nene­chá­vej­te na povrchu – vše uza­ví­ra­tel­né. Vlh­kost vzdu­chu 40–60 (vyš­ší = roz­to­či!) Tep­lo­ta chlad­něj­ší, max. 20. (roz­to­či, prach, plísně)
• Mat­ra­ce moli­ta­no­vé, kry­té spe­ci­ál­ním povla­kem a pak pro­stě­ra­dlem, kte­ré čas­to měň­te. Při­krýv­ka a pol­štá­ře nepé­řo­vé – duté vlák­no. Povle­če­ní hlad­ké, jem­né. Den­ně ráno lůž­ko­vi­ny větrej­te. Prach utí­rej­te navlh­ko. (roz­to­či, prach)
• Luxo­vá­ní den­ně, pře­ne­chej­te ale jiné­mu – nea­ler­gic­ké­mu čle­nu rodi­ny. (prach, roztoči)
• Větrej­te kou­pel­ny a kuchy­ně. V kuchy­ni měj­te při vaře­ní zavře­né dve­ře. Nesuš­te mok­ré prádlo v bytě. Nepře­cho­vá­vej­te zbyt­ky potra­vin, neskla­duj­te sta­rý papír a tex­til. (plís­ně)

Zkrát­ka tako­vé uspo­řá­dá­ní a režim, vedou­cí ke sní­že­ní množ­ství pra­chu, roz­to­čů a plís­ní. Tím před­chá­zí­te i dale­ko závaž­něj­ším než kož­ním potí­žím – rizi­ko ast­ma­tu. Při domá­cích pra­cích pou­ží­vej­te ochran­né ruka­vi­ce. Ruka­vi­ce ne latexové-„chirurgické“, bez vnitř­ní­ho vla­su a bez vysy­pá­va­cí­ho pud­ru. Prá­ce si roz­vrh­ně­te pokud mož­no tak, aby pobyt v ruka­vi­cích nebyl dlou­hý (poce­ní a zapář­ka zhor­šu­je). Vol­ba povo­lá­ní – opti­mál­ní je suchá, čis­tá prá­ce, bez vět­ší­ho zne­čis­tě­ní a nut­nos­ti čas­té­ho mytí, kon­tak­tu s dráž­di­vý­mi lát­ka­mi, v bez­praš­ném pro­stře­dí. Vol­ný čas – dovo­le­né plá­nuj­te spí­še na hory či u moře – je topří­moř­ská a kli­ma­tic­ká léč­ba. Nevhod­né jsou koníč­ky s dráž­di­vý­mi lát­ka­mi či aler­ge­ny a čas­tým mytím (mode­lář­ství, vaře­ní, zahrád­ka, chov zví­řat, auta, atp.). U dětí není vhod­né hra­ní na pís­ku. Hrač­ky hlad­ké, omy­va­tel­né. Sport bez vel­ké těles­né náma­hy a poce­ní, mimo uza­vře­né, praš­né tělo­cvič­ny. Pla­vá­ní obvykle lze, ale ne čas­to. Před i po pla­vá­ní neza­po­meň­te kůži pro­ma­zat. Svě­dě­ní a škrá­bá­ní – bývá vel­mi inten­ziv­ní a úpor­né, čas­to i nevě­do­mě ve spán­ku. Škrá­bá­ní vede sice k poci­tu úle­vy, ale hro­zí zane­se­ní infek­ce a ekzém se škrá­bá­ním zhor­šu­je a akti­vu­je. Zkus­te je nahra­dit jiným mané­vrem, např. tla­kem neh­tů na plo­cho, pro­ma­zá­vá­ním, chla­di­vou spr­chou, zatnu­tím pěs­tí a sou­stře­de­ním; u dětí odve­de­ním pozor­nos­ti hrou. Malým dětem lze na noc poří­dit na ručič­ky bavl­ně­né návle­ky. Psy­chi­ka – je dob­ře zná­mo, že paci­en­ti s pozi­tiv­ním pří­stu­pem míva­jí i lep­ší léčeb­né výsled­ky a nao­pak. Zvláš­tě u dětí je tře­ba důle­ži­tý cit­li­vý a chá­pa­jí­cí pří­stup ze stra­ny rodi­čů a uči­te­lů. Situ­a­ci mu při­mě­ře­ně vysvět­le­te, pou­kaž­te na zlep­šo­vá­ní, pokud bude o kůži pečo­vat. Udě­lej­te si na něj čas, povzbu­zuj­te ho, učte ho se o kůži pra­vi­del­ně starat.

Máte riziko vzniku onemocnění

Pokud trpí­te na něja­kou sliznič­ní aler­gii, tak exis­tu­je 30% rizi­ko­vzni­ku i aler­gie kož­ní. Pokud má někdo z Vašich pří­buz­ných něja­ké aler­gic­ké one­moc­ně­ní, tak je rizi­ko 40–60%.

Časté otázky

Na co si dát pozor s ekzémem, když mi žádnou alergii neprokázali? 

Mini­mál­ně u 30% paci­en­tů s ato­pic­kým ekzé­mem se nic nepro­ká­že. Dodr­žuj­te však stej­ná obec­ná pre­ven­tiv­ní opat­ře­ní jako pro aler­gi­ky. Zejmé­na pozor na dráž­di­vé lát­ky: mycí a pra­cí pro­střed­ky; spre­je, kouř; praš­né, vlh­ké nebo nao­pak suché a pře­to­pe­né pro­stře­dí.; nepro­dyš­né, drs­né, bar­ve­né oble­če­ní ze syn­te­tic­kých mate­ri­á­lů, vlny, kože­ši­ny. Také čas­tý nebo dlou­hý kon­takt s vodou, tvr­dá voda, pře­chlo­ro­va­ná (bazé­ny) zhoršuje. 

Které potraviny jsou u ekzému rizikové? 

Potra­vi­ny se uplat­ňu­jí hlav­ně u dětí. Nemu­sí se ale jed­nat o pra­vou aler­gii, ale o růz­né into­le­ran­ce (nesná­šen­li­vost-tes­ty na potra­vi­ny jsou nega­tiv­ní). Výsle­dek je ale z hle­dis­ka kož­ní­ho stej­ný – ekzém se akti­vu­je. Nej­čas­těj­ší potra­vi­no­vé aler­ge­ny jsou: krav­ské mlé­ko, vej­ce, soja a pše­ni­ce, dále lepek, oře­chy, citru­so­vé plo­dy a aro­ma­tic­ké ovo­ce, ryby, raj­ča­ta a někdy i čoko­lá­da, kakao, celer, petr­žel, kiwi a jiné potra­vi­ny či potra­vi­no­vé přísady. 

Je ekzém způsoben poruchou imunity? Dá se imunita nějak léčit? 

Obvykle to není poru­cha ve smys­lu něja­ké­ho nedo­stat­ku či selhá­ní. Spí­še je to poru­cha v regu­la­ci. Kro­mě ekzé­mu se to pro­je­vu­je např. i vyš­ším výz­ky­tem infek­ce na kůži- opa­ry, bra­da­vi­ce, impe­ti­go. Na ekzé­mo­vé kůži, i bez zjev­ných obtí­ží, žijí cho­ro­bo­plod­né bak­te­rie, kte­ré ekzém udr­žu­jí v akti­vi­tě. Pro­to se někdy nasa­zu­jí i anti­bi­o­ti­ka a virusta­ti­ka a do mas­tí se při­dá­va­jí des­in­fekč­ní pří­sa­dy. Imu­no­lo­gic­ká léč­ba – vak­cí­ny, imu­no­mo­du­lan­cia je v rukou aler­go­lo­gů-imu­no­lo­gů. Nejsou to sice léky pří­mo „na ekzém“, ale mohou sni­žo­vat cel­ko­vou poho­to­vost k aler­gic­ké­mu zánětu. 

Jak je to s vlivem psychiky na ekzém?

 Kůže je orgá­nem, kte­rý cit­li­vě rea­gu­je na dušev­ní stav jedin­ce. Na dru­hé stra­ně stav cho­ro­by zase ovliv­ňu­je psy­chi­ku. Zásad­ní je vyrov­na­ný život­ní režim – tedy dosta­teč­ná dušev­ní i těles­ná rela­xa­ce, včet­ně spán­ku, v rov­no­vá­ze s při­mě­ře­nou dušev­ní i těles­nou akti­vi­tou. Je-li psy­chi­ka Váš pro­blém, neroz­pa­kuj­te se kon­tak­to­vat psy­cho­so­ma­tic­ké­ho der­ma­to­lo­ga, psy­cho­lo­ga či psy­chi­at­ra. Tato léč­ba se nazý­vá psy­cho­te­ra­pie a mívá ve zvlá­dá­ní ato­pic­ké­ho ekzé­mu, včet­ně svě­dě­ní, pro­ka­za­tel­ný efekt. 

Jak je to s alternativní medicínou u atopického ekzému? 

Své odů­vod­ně­ní mají nena­sy­ce­né mast­né kyse­li­ny (z pupal­ky, brut­ná­ku). Nově se pro­ká­za­lo, že pou­ží­vá­ní v mas­tech je stej­ně účin­né jako v tablet­kách. Efekt mívá u vhod­ných jedin­ců iaku­punk­tu­ra – samo­zřej­mě v kom­bi­na­ci s pre­ven­cí a dal­ší­mi léčeb­ný­mi meto­da­mi. U ostat­ních pro­střed­ků, kte­ré seri­oz­ní medi­cí­na neu­zná­vá, je tře­ba si zjis­tit objek­tiv­ní úda­je o účin­nos­ti a bez­peč­nos­ti a také o seri­óz­nos­ti jejich pro­dej­ce. Pokud se roz­hod­ne­te něja­ké alter­na­tiv­ní pro­střed­ky uží­vat, infor­muj­te o tom ošet­řu­jí­cí­ho lékaře.

ČAPKOVÁ, Ště­pán­ka, Fran­ti­šek VOSMÍK a Vác­lav ŠPIČÁK. Ato­pic­ký ekzém. Pra­ha: Makro­pu­los, 1997. Trá­pí vás– (Makro­pu­los). ISBN 80–860-0309–4.